Reklama
 
Blog | František Kocourek

Olomoucký mítink

Poprvé jsem tvořil transparent. Karton od krabice, barvy, slova. Půl hodiny zábavné práce a je vše hotovo. Právě jiná slova z úst předsedy ČSSD byla tím spouštěcím motorem. Uvědomil si, že tady už nejde o růžové, modré nebo fialové, ale lhaní, agresi a manipulaci.

  V olomouckých ulicích je silný vítr, která mi s transparentem dává zabrat. Na červen je pěkně ledový. Spěchám, abych stihl v 16:00 hlavního protagonistu vystoupení lídra sociální Jistoty. Blížím se k Hornímu náměstí a pomalu zvedám svůj transparent nad hlavu. Lidé čtou. Přiblížím se s transparentem do čela až k tribuně mezi neoranžovější stoupence, aby byl přečten pro koho je dělán. Obsypávají mě fotografové a čtenáři. Usmívám se do objektivů. První slovní napadení. Už dlouho mi nikdo tak sprostě nevynadal. Přichází mladí lidé se svými výtvory. Cítím se jistěji. Horní náměstí je skoro plné. Někdo do mě vráží a snaží se mi vytrhnout transparent a řve debile. Všímám si, že kolem mě je spousta dalších lidí, kteří nesou své plakáty, transparenty, nesouhlasy. Padají na mě urážky, pošklebky, nechápavé kroutění  hlavou kolem oranžových šál. Vysocí funkcionáři se nejistě usmívají. Má to efekt. Stojím a na nikoho nereaguji. Paroubek promlouvá, mladé to vytáčí. Zatím žádná vejce. Kousek ode mě někomu strhávají transparent a tahají se o něj. Jsem vytlačen kousek dozadu. Někdo do někoho žduchá, kolem jsou slyšet sprosté urážky.Vozíčkář do mě vrazí a přejede mi nohu. Nezlobím se na něj, má strach o živobytí. Zvedá se vlna nesouhlasů. Všiml jsem si, že se ke mně přidala parta, která zde bojuje za ODS. Řvou, pískají a skandují. Poodcházím stranou. Jsem tu za sebe. Stoupnu si vedle pána, který má transparent podepsaný Já. Proslov je silné kafe. Bolí víc než urážky, protože je to účelová manipulace. Atmosféra houstne. Lidé z ČSSD dostali firemní oranžové transparenty a překrývají naše. Vedle mě napadl zhruba pětapadesátník prvně slovně pak i fyzicky mladého muže. Jiný padesátník mu pomohl. Jsme tak půl napůl. Už nemohu vydržet nést transparent nad hlavou. Mám pocit, že mi upadnou ruce, ale nedá se to vzdát. Dívám se do oblohy na mraky, zhluboka dýchám. Mladí lidé křičí z čeho zaplatí své sliby? Předseda odchází a přichází docent kandidát do EU. Držím pevně svůj názor nad hlavou, abych s ním kandidáta obeznámil. Ještě chvíli setrvám. Pak sundám transparent a pomalu se prodírám davem pryč z náměstí. Procházím parkem, který je plný zelené barvy a matek s kočárky. Vítr tady tolik nefouká. Cítím se unavený.

Reklama