Reklama
 
Blog | František Kocourek

Ko(s)mický tance

Sjel jsem z rychlostní komunikace na pumpu. Zastavím u stojanu, vypnu stroj a ztěžka se soukám ven. Otevřu kufr a beru z něj desetilitrový kanystr. Chvíli stojím a ujasňuji si, co chci.

Bývám z čepování zmatený. Do každého krámu jiný palivo a když to poseru, tak je to v háji. Ještě jednou se ujistím zda tankuju ten správnej název. Obsah mi nic neříká, divně voní a jde z něj bázeň. Nepřelil jsem. Strčím násosku do stojanu. Chvíli chaoticky hledám uzávěr kanystru. Vůbec si u tankování nepřipadám sebejistě. Celé je to jaksi mimo mou kontrolu, držím celou tu scénu silou vůle. Častokrát jsem odjel z pumpy s otevřenou nádrží, divně mluvil u placení, platil jiný stojan. Čerpací stanice jsou pro mě magický místo. Promlouvají ke mně zvláštním jazykem, který mi rozum nebere a tělo se mnou hraje humorný tance. Snažím se být u toho.

Zaplatím. Mám vevnitř připravený, že chci ještě kafe. Ale nedošlo k tomu. Za mnou už platí další selektivní spotřebitel. Rozhlédnu se po prodejně a uvidím automat. Hrnu se k němu. Prohlížím si kávomat, čtu návod, vhazuji kačky. Čekám. Zaregistruji za sebou pohyb. Ksakru, další ve frontě. Do nosu mi vniká vůně kouře. Oheň, volnost, mé dětství. Teď mi to křiví rypák. Otočím se. Přešlapuje tam v teplákovce romská holka. Je krásná. Otočím se zpět a začnu kontrolovat výdejní prostor. Kurva kafe nikde. Funguje to? zeptá se síla Země za mnou. Nevím, odpovím a znovu mačkám požadavek. Stroj se rozpohyboval. Poodstupuji, aby si mohla vybrat z meny. Zůstává na místě, dívá se na mě a kafemat. Dívám se na ni a cítím, jak se pomalu ztrácím v jejich černých očích. Zastavuje se mi svět. Rozpadám se a pojím se s ní v hlubinách. Kolik to stojí? zeptá se síla Duchů, která mě vyplivla zpět. Najdu se, jak ukazuji prstem na nápis „Jednotná cena 15 Kč“ a říkám 15 korun. Stroj dohrčel, vystoupení je ukonce. Beru si kafe a snažím se najít východ. Cestu ven mi zkříží pohled ženské obsluhy. Byl jsem odsouzen. Dobře ti tak bílá čubko, vyhrkne ze mě odněkud. Dveřní buňka nás oddělila. Dávám si kafe na střechu a po kapsách hledám klíče. U protějšího stojanu zahlédnu favorit. Čeká v něm romská žena. Dlouhé černé vlasy svázány dozadu. Dívám se na ni a ona se dívá na mě. Sledujeme zápas v aréně. Nemám na to. Konečně nahmatám klíčky. Cvak, ručník dopadl do ringu. Hlavně vzít to kafi ze střechy. Sedám si a strkám klíčky do zapalování. Motor naskočí. Pouštím CD, začíná hrát 6.

Reklama